Cyathus striatus

Popis

Hnízdovka rýhovaná (Cyathus striatus) je drobná houba, která vypadá jako malé hnízdečko s vajíčky. Kalíšek bývá obvykle 1–2 cm vysoký a asi 1 cm široký. Zvenku je rezavě hnědý až téměř černý a chlupatý, uvnitř je hladký, stříbrný a výrazně rýhovaný. U zralých exemplářů leží uvnitř šedá, plochá „vajíčka“ (peridioly) o velikosti 1–2 mm, která obsahují spory. Mladý kalíšek je zakryt tenkou blánou, která nakonec praskne.

Roste v létě a na podzim, jednotlivě nebo ve skupinách, na tlejících větvičkách, kouscích dřeva, listech a štěpce, obvykle ve vlhkých houštinách a lesích, také v parcích a pod keři. V Polsku je běžná.

Od podobných kalíšků se odlišuje chlupatým vnějším povrchem a rýhovaným vnitřkem; u hnízdovky šedé (Cyathus olla) je vnitřek hladký. Je to nejedlá houba, sbíraná nanejvýš ze zvědavosti.

Poznávací znaky

Klobouk

Klobouk v pravém slova smyslu chybí; plodnice má tvar kalíšku (peridium), vázy nebo obráceného kužele, obvykle 7–20 mm vysoké a 6–10 mm široké (výjimečně až 1,5 cm). Vnější povrch (exoperidium) je rezavě hnědý, hnědý až téměř černý, někdy našedlý béžový, chlupatý či vlnatý, s chlupy směřujícími převážně dolů. Okraj může být mírně vyhnutý ven. Vnitřek (endoperidium) je hladký, bez chloupků, výrazně podélně rýhovaný a stříbřitě lesklý. Mladé plodnice jsou uzavřeny tenkou blánou (epifragma), chlupatou jako vnější povrch; při dozrání praskne a odpadne, čímž odkryje peridioly.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Lupeny ani rourky chybí. Hymenium je obsaženo v peridiolách, drobných čočkovitých nebo diskovitých tělískách ležících v kalíšku jako vajíčka v hnízdě. Peridioly mají průměr asi 1–2 mm, jsou šedé nebo šedohnědé (tmavé či matně šedé, dokud jsou ještě pokryty tenkou vrstvou, tunikou) a tlakem sousedních mohou vypadat hranatě. Každá peridiola je připojena ke stěně kalíšku provazcem (funikulem) složeným z bazální části, střední části a pochvy (váčku), uvnitř které leží stočené vlákno s lepkavým hapterem. Suchý provazec je křehký; za vlhka je velmi roztažný.

Třeň

Pravý třeň chybí. Kalíšek je k podkladu připojen kompaktní hmotou hyf (emplektonem), obvykle o průměru 8–12 mm, často obsahující drobné úlomky podkladu.

Dužnina

Typická dužnina chybí; plodnice je malá, tenkostěnná a kožovitá. Změny barvy, vůně a chuť: bez údajů. Neměla by se ochutnávat.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusy bezbarvé (hyalinní), eliptické až vejčité, hladké, na jednom konci se zářezem; velikost asi 15–22 × 8–12 µm (popisy uvádějí různé rozsahy). V peridiole vznikají výtrusy na bazidiích; barva výtrusného prášku: bez údajů.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Saprotrof. Roste na odumřelém dřevu listnatých i jehličnatých stromů, na drobných větvičkách a jiných dřevěných zbytcích, na listech a rostlinných zbytcích, také na mulči ze dřevní štěpky v parcích a pod keři. Objevuje se snáze ve vlhkých, mělkých prohlubních než na vyvýšeném terénu. Výtrusy se šíří mechanismem „dešťového kalíšku“: kapka deště dopadající pod vhodným úhlem vymrští peridioly z kalíšku, provazec se rozvine a lepkavý hapter se ovine kolem tenkého stébla nebo větvičky. Peridioly časem zetlí nebo je mohou sežrat býložraví živočichové a rozšířit je v trusu.

Rozšíření. Kosmopolitní druh, zaznamenaný na všech kontinentech kromě Antarktidy, včetně Asie, Evropy, Ameriky a Nového Zélandu; rozšířený v mírném pásu. V Evropě sahá na severu asi k 64° zeměpisné šířky. V Polsku je běžný, ve vlhkých houštinách a lesích. V Polsku není zákonem chráněn.

Tvorba plodnic. Léto a podzim, v teplých sezónách až do začátku zimy; plodnice jednotlivě nebo ve skupinách, často v trsech na drobných větvičkách.

S čím se dá zaměnit?

• hnízdovka šedá (Cyathus olla) — Zvenku hedvábitě vláknitá spíše než chlupatá; uvnitř bez rýh.
• Cyathus stercoreus — Roste na trusu; vnitřek kalíšku není rýhovaný.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V Česku se houbě říká čéška pruhovaná nebo také čeřenka pruhovaná, což odkazuje na rýhovanou vnitřní stěnu miničky.
• U nás roste od léta do podzimu roztroušeně na zetlelých větvičkách, třískách a dřevní štěpce, nejčastěji ve vlhkých křovinách a lesích, ale i v parcích.