Fomitopsis pinicola

Popis

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) je tvrdá, vytrvalá, kopytovitá konzola připojená bokem ke kmeni. Může být až 40 cm široká a 15 cm silná. Svrchní strana je pokryta šedohnědou kůrou s výrazným světlým, oranžovým až třešňově zbarveným okrajem; spodní strana je krémová až nažloutlá s jemnými, kulatými póry.

Je velmi běžný v celém Polsku, nejčastěji na borovicích a smrcích, roste však i na listnatých stromech, na živých i mrtvých kmenech. Je viditelný po celý rok.

Starší exempláře lze snadno zaměnit s troudnatcem kopytovitým; pomáhá barva pórů a zkouška sirkou (kůra troudnatce pásovaného se taví, kůra troudnatce zuhelnatí). Je to nejedlá houba, dřevnatá a hořká.

Poznávací znaky

Klobouk

Plodnice vytrvalá, připojená bokem ke stromu; šířka až 40 cm (popisy uvádějí různé rozsahy), tloušťka až 15 cm. Mladé exempláře zploštělé, starší tlustší, kopytovité nebo trojúhelníkovité. Povrch tvrdý, víceméně hladký, u starších pokrytý tvrdou šedohnědou kůrou; podle některých popisů nejprve oranžovožlutý s bílým okrajem, později tmavě načervenalý až hnědý, často s oranžovým okrajem. Výrazná růstová zóna: bělavá, oranžová až třešňově zbarvená u mladých, tmavší a užší u starších. Za horkého počasí se může kůra tavit.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Několik vrstev rourek, každá až 8 mm dlouhá, krémová až nažloutlá, spodní strana se věkem zbarvuje do hněda. Póry kulaté, pravidelné, 3–4 na mm. Počet vrstev rourek neumožňuje určit stáří plodnice.

Třeň

Bez třeně; plodnice je připojena bokem ke dřevu.

Dužnina

Barvy dřeva nebo citronově žlutá až žlutohnědá, při poškození lehce růžoví; tvrdá, korkovitá. Chuť hořká. Dužninu neznámých hub nikdy neochutnávejte.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach bílý; výtrusy hladké, bezbarvé nebo světle žluté, eliptické až podlouhle vejčité, 6–8 × 3–4 µm.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Parazit a saprotrof stromů, způsobuje hnědou hnilobu dřeva (rozkládá celulózu, ponechává lignin). Roste na živých i odumřelých stromech, nejčastěji na borovici lesní a smrku, méně často na jedli a modřínu; poměrně často také na listnatých stromech (olše, bříza, javor, buk, habr, ovocné stromy). Proniká ranami. Na plodnicích se někdy vyskytuje parazitická houba Trichoderma pulvinatum. Trouchnivé dřevo využívají datlovití; v pralesích vytváří mezery v korunovém zápoji a prostředí pro živočichy.

Rozšíření. Severní polokoule: Severní Amerika, Evropa, Asie. Běžný v Polsku a ve střední Evropě, v horách až po horní hranici lesa. V Polsku bez právní ochrany.

Tvorba plodnic. Plodnice vytrvalá, přítomná po celý rok.

S čím se dá zaměnit?

• Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý) — Starší exempláře troudnatce pásovaného se mu velmi podobají. Rozdíly: u troudnatce pásovaného jsou póry žluté a růstová zóna světlá; zkouška sirkou – pod plamenem se kůra choroše pásovaného taví, zatímco kůra troudnatce pouze zuhelnatí.
• Rhodofomes roseus (choroš růžový) — Menší plodnice (do 8 cm), od špinavě růžových přes purpurově růžové až po téměř černé.
• Ganoderma lucidum, Laricifomes officinalis, Heterobasidion annosum — Uvádějí se jako podobné druhy; podrobné rozdíly – bez údajů.
• Fomitopsis rosea (choroš růžový) — Pozor: podobný chráněný druh (v Polsku částečně chráněný), není zahrnut v Atlasu. Menší, s růžovým povrchem pórů a narůžovělou dužninou, klobouk našedlý růžový až hnědý, bez načervenalého pásu u okraje; na odumřelém dřevě smrku a jedle, hlavně ve starých horských lesích.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• Troudnatec pásovaný se česky nazývá podle zřetelného barevného pásu na okraji plodnice, který je u starších kusů oranžově až třešňově červený.
• V Česku je to velmi běžný druh, který roste na kmenech i pařezech, nejčastěji na smrku, ale i na dalších jehličnanech a listnáčích, a protože je vytrvalý, vidíte ho v lese po celý rok.
• Troudnatec pásovaný není v Česku chráněný ani veden jako ohrožený druh, patří mezi nejběžnější dřevokazné houby našich lesů.
• Starší plodnice se u nás často zaměňují s troudnatcem kopytovitým (troudnatec je tradiční název pro houby, z nichž se dříve dělal troud). Rozlišíte je podle barvy pórů a zkoušky zápalkou: kůra troudnatce pásovaného se od plamene rozteče a ztmavne, kdežto kůra kopytovitého zůstane tvrdá.