Trametes versicolor

Popis

Outkovka pestrá je tenká, houževnatá, kožovitá houba ve tvaru malých vějířů nebo růžic, obvykle 3–8 cm široká. Její horní strana má zřetelné soustředné pruhy v odstínech hnědé, šedé, modravé a černé a okraj je bledší. Spodní strana je krémová, jemně pórovitá. Nemá třeň.

Roste celoročně, střechovitě nad sebou v trsech, na kmenech, pařezech a mrtvých větvích listnatých stromů v lesích, parcích a zahradách. V Polsku je velmi hojná.

Od podobných hub se liší jemně pórovitou, nikoliv hladkou spodní stranou a pestrobarevnými zónami. Starší plodnice jsou někdy od řas zbarveny do zelena. Není to houba kulinářská.

Poznávací znaky

Klobouk

Plodnice bez třeně, 3–8 (až 10) cm široká, 2–5 mm tlustá; přirostlá ke stromu bokem (konzolovitá) nebo centrálně (talířovitá, růžicovitá). Mladé plodnice téměř jednotvárně světle hnědé a plstnaté. Starší jsou holé, hedvábně lesklé, se zřetelnými soustřednými zónami v barvách od hnědé přes tmavě modrou až po černou (charakteristický znak druhu). Okraj ostrý, tenký, nejsvětlejší; povrch nerovný, radiálně vrásčitý, krátce chlupatý nebo drsný. Na starších plodnicích se často vyvíjejí řasy, které jim dodávají zelenavý nádech.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Pórovitá, jedna vrstva rurek 0,5–2 mm dlouhá, se zubatými nebo pilovitými okraji. Rurky a póry krémové, u starších plodnic světle hnědé. Póry okrouhlé, s věkem se stávající hranatými a nepravidelnými, o průměru 0,15–0,4 mm (3–5 pórů na mm). Bez třeně, takže hymenofor nepřisedá ke třeni.

Třeň

Bez třeně; plodnice přirůstá k substrátu bokem nebo centrálně.

Dužnina

Bílá, velice tenká (2–5 mm), pružná, kožovitá (příliš tuhá k jídlu), aromatická. Pod plstnatostí povrchu se nachází tmavá vrstva nad bělostnou dužninou. Chuť: bez údajů; neměla by se zkoušet.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach slámově žlutý. Rozměry výtrusů: bez údajů.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Saprotrof způsobuje bílou hnilobu dřeva (rozkládá lignin). Roste na kmenech a pařezech listnatých stromů, často brzy poté, co strom padne nebo zemře; zaznamenán též na jedli a smrku. Plodnice rostou obvykle v trsech, střechovitě se kryjí. Někdy je požírají larvy hmyzu, včetně motýla Nemaxera betulinella.

Rozšíření. Kosmopolitní, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Velmi hojná v Evropě a v Polsku, méně v lužních lesích a ve vyšších horských polohách. Roste v lesích, křovinách, zahradách a parcích. V Polsku nepodléhá druhové ochraně.

Tvorba plodnic. Celoročně.

S čím se dá zaměnit?

• Trametes ochracea (outkovka žlutavá) — Plodnice tlustší, méně pestrá, matná (obvykle kaštanová nebo šedokakaová), u báze s hrbkem.
• Stereum hirsutum (pevník chlupatý) a Stereum ostrea (nepravá outkovka pestrá) — Nahoře podobné, ale hymenofor je hladký, bez rurek a pórů.
• Trametes hirsuta, T. betulina, T. suaveolens, Bjerkandera adusta, Cerrena unicolor, Trichaptum spp. — Uváděny jako podobné; podrobné rozdíly – bez údajů.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V České republice patří outkovka pestrá k vůbec nejhojnějším dřevokazným houbám a pro svůj masový výskyt v lesích i parcích není zařazena na Červený seznam ani zákonem chráněna.
• Při toulkách českou přírodou bývá nejčastěji zaměňována za pevník plstnatý nebo vzácnější outkovku pásovanou, od kterých ji lze bezpečně odlišit podle jemně pórovité spodní strany plodnice.