Pseudoboletus parasiticus

Popis

Hřib parazitický (Pseudoboletus parasiticus) je malá houba s kloboukem o průměru 2–6 cm, suchým, semišovitým, matně žlutým až olivově hnědým, za suchého počasí rozpukaným na malá políčka. Spodní strana je tvořena žlutými rourkami, které se věkem mění na olivově hnědé, a třeň je žlutý, často zakřivený a ke spodině se zužující. Dužina je nažloutlá a při řezu mírně modrá.

Nejsnáze se pozná podle místa výskytu: roste výhradně na plodnicích pestřece obecného, obvykle po několika kusech z jednoho pestřece, na kyselých písčitých a rašelinných půdách. V Polsku je vzácný a částečně chráněný, proto by se neměl sbírat.

Záměna s hřibem plstnatým (podgrzybek zajączek) je jen zdánlivá, protože ten roste na zemi, nikoli na pestřeci.

Poznávací znaky

Klobouk

Průměr 2–6 cm; v mládí polokulovitý, později polštářovitý, nakonec zploštělý. Povrch suchý, semišovitý, zbarvený od matně žluté přes zelenavě okrovou až po olivově hnědou nebo žlutohnědou; za suchého počasí někdy rozpukaný na malá políčka.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Rourky přirostlé nebo mírně sbíhavé, hranaté; v mládí žluté, později hnědavě olivové nebo hnědavě žluté.

Třeň

Výška 3–7 cm, tloušťka 0,4–2 cm. Plný, žlutý až žlutohnědý nebo olivový, s vláknitou strukturou; ke spodině se zužuje a obvykle je silně zakřivený.

Dužnina

Nažloutlá, citrónově žlutá nad rourkami, v dolní části třeně hnědavá; při řezu mírně modrá. Chuť mírná, vůně houbová. Dužinu neochutnávejte.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach tmavě olivový až olivově hnědý. Výtrusy vejčitě vřetenovité, světle žluté až medově žluté, 12–18 × 4,5–6 µm.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Parazit na plodnicích pestřece obecného (Scleroderma citrinum); z jedné plodnice pestřece obvykle vyrůstá 1–5 plodnic hřibu. Roste v různých typech listnatých lesů, někdy i mimo lesy, výhradně na kyselých rašelinných a písčitých půdách.

Rozšíření. Evropa a východ Severní Ameriky. V Polsku vzácný: do roku 2020 bylo nahlášeno asi 150 lokalit; uveden v Červeném seznamu rostlin a hub Polska v kategorii R (vzácný). Je také na červených seznamech mj. Belgie, Dánska, Slovenska, Litvy a Německa. V Polsku byl v letech 1983–2014 pod přísnou ochranou a nyní je pod částečnou ochranou (Dz.U. 2014 položka 1408).

Tvorba plodnic. V Severní Americe od července do září; v Polsku nejsou přesné údaje (pravděpodobně od léta do časného podzimu).

S čím se dá zaměnit?

• Xerocomus subtomentosus (hřib plstnatý; polsky: podgrzybek zajączek) — Vzhledově podobný, ale roste na zemi jako mykorhizní houba, nikoli na plodnicích pestřece; samotné místo růstu záměnu prakticky vylučuje.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• České jméno hřib příživný odkazuje na jeho způsob života: roste výhradně na plodnicích pestřece obecného a živí se na jeho účet, takže se zdánlivě „přiživuje“ na cizím.
• V Česku ho nehledejte nikde jinde než u pestřece obecného, protože bez hostitele nevyroste. Pestřec je u nás běžný na kyselých, písčitých nebo rašelinných půdách v lesích a na jejich okrajích, a hřib příživný se proto objevuje jen roztroušeně a na těchto místech.
• Z jednoho pestřece často vyrůstá hned několik drobných hřibů příživných. Díky tomu se dá v terénu poznat spíš podle místa růstu než podle tvaru nebo barvy.