Astraeus hygrometricus

Popis

Hvězdovka barometrická je malá houba připomínající hvězdu ležící na zemi. Mladé plodnice jsou kulaté a částečně ukryté v půdě, poté se jejich tlustý, kožovitý obal rozpukne na několik až kolem dvanácti paprsků. Za vlhkého počasí se paprsky rozevřou do stran (celá houba pak obvykle měří 3–6 cm v průměru) a odkryjí šedohnědý, hladký vak se štěrbinou na vrcholu, z níž uniká hnědý prach výtrusů. Za sucha se paprsky stáčejí nahoru a překrývají vak, odtud název „barometr“ (polsky wilgociomierz, doslova „vlhkoměr“).

Roste na suchých, slunných místech: na písčitých okrajích cest, na okrajích listnatých lesů, v prosvětlených borových lesích a doubravách, jednotlivě nebo ve skupinách, obvykle od července do září. Zaschlé plodnice vydrží až rok. V Polsku je velmi vzácná a přísně chráněná.

Od hvězdovek (Geastrum) se pozná podle tlustého, kožovitého exoperidia popraskaného na malá políčka a podle chybějícího výrazného kulatého lemu kolem otvoru. Nemá třeň ani klobouk, proto by se neměla zaměňovat s houbami s kloboukem. Jako chráněný druh by se neměla sbírat.

Poznávací znaky

Klobouk

Bez klobouku: plodnice je gasteroidní, v mládí kulovitá nebo vejčitá, částečně zanořená do substrátu a pokrytá bělavou vrstvou mycelia. Exoperidium se hvězdicovitě rozpukává na 4–20 nepravidelných paprsků; po rozevření měří plodnice 1–8 cm v průměru (obvykle 3–6 cm). Paprsky jsou tlusté a kožovité, na horní straně popraskané na malá políčka, šedohnědé až tmavě šedé nebo černé; vnitřní vrstva je béžová až světle hnědá. Za vlhkého počasí se paprsky rozevírají a za sucha se stáčejí a zakrývají vak s výtrusy (hygroskopické chování).

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů a rourek. Vak s výtrusy (endoperidium) je přisedlý, kulovitý, 1–3 cm v průměru, světle šedý až hnědý, u mladých plodnic síťovitě vláknitý a u starších hladký a papírovitý; otevírá se nepravidelnou štěrbinou nebo pórem na vrcholu s roztřepeným okrajem. Vnitřek (gleba) je v mládí bílý a kompaktní, s postupem zrání se stává čokoládově hnědým a prašným.

Třeň

Bez třeně; od báze plodnice vybíhají tmavé, křehké rhizomorfy, které se po dozrání často odlamují.

Dužnina

Mladá gleba je bílá a kompaktní, rozdělená na oválné komůrky; u zralých plodnic je to hnědý prach výtrusů smíchaný s kapilicitiem. Změna barvy při poškození, vůně a chuť: bez údajů. Dužnina by se neměla ochutnávat.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusy hnědé až červenohnědé, kulovité nebo téměř kulovité, tlustostěnné, 7–11 µm v průměru (popisy uvádějí různé rozmezí; obvykle 8–10 µm), hustě pokryté bradavkami a trny dlouhými asi 1 µm. Neamyloidní.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Pozemní ektomykorhizní houba žijící ve společenství s mnoha druhy stromů, včetně dubů a borovic. Preferuje slunná, suchá stanoviště, na živiny chudé písčité nebo jílovité půdy a kyselé substráty; vyhýbá se půdám bohatým na vápník. Na odumřelých paprscích plodnic se vyvíjí houba Gelatinipulvinella astraeicola.

Rozšíření. V Polsku velmi vzácná, ohrožený druh (kategorie E na polském červeném seznamu rostlin a hub); do roku 2020 bylo uvedeno 12 historických, 12 současných a 15 pochybných lokalit. Roste na písčitých okrajích cest, na okrajích listnatých lesů, v řídkých borových lesích, doubravách a teplomilných křovinách. V Polsku pod přísnou ochranou (Dz.U. 2014 položka 1408; částečná ochrana v letech 1995–2004). Je také na červených seznamech mimo jiné v České republice, Německu, Anglii a Nizozemsku. V širokém pojetí se rod vyskytuje na všech kontinentech kromě Antarktidy; podle užšího pojetí druhu je jeho areál omezen na Evropu, od jižní Francie po Turecko.

Tvorba plodnic. Obvykle červenec–září; zaschlé plodnice jsou odolné a mohou vydržet rok, podle některých popisů i déle.

S čím se dá zaměnit?

• Geastrum floriforme (polsky: gwiazdosz kwiatuszkowaty) — Také hygroskopická, ale exoperidium je tenčí, bez tlusté, kožovité vrstvy popraskané na malá políčka; výtrusy jsou mnohem menší.
• Geastrum corollinum (polsky: gwiazdosz brodawkowy) — Také hygroskopická; vak s výtrusy má výrazný kulatý peristom, paprsky jsou tenčí a výtrusy menší.
• Geastrum mammosum — Má tlusté, křehké, středně hygroskopické paprsky, ale výtrusy jsou menší (asi 4 µm).
• Ostatní hvězdovky (Geastrum) — U hvězdovek je otvor vaku obvykle obklopen peristomem nebo terčem a plodnice má kolumelu; Astraeus má jedinou roztřepenou štěrbinu a kolumelu nemá. Starší exempláře lze v terénu obtížně rozlišit.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V češtině se houba nazývá hvězdovka vlhkoměrná a druhové jméno odkazuje na vlhkoměr. Plodnice se totiž při vlhku rozevírají a za sucha zavírají, jako by „měřily“ vzdušnou vlhkost.
• V Česku jde o teplomilný druh, který je vzácný a roste jen ojediněle. Hledá se na suchých, výslunných a písčitých stanovištích v teplejších oblastech.
• Na první pohled ji lze snadno splést s pravými hvězdovkami rodu Geastrum, protože také připomíná hvězdici na zemi. Není s nimi ale blízce příbuzná a od většiny z nich se pozná podle toho, že se její rozevřené cípy hodně prohýbají podle vlhkosti.