Geastrum triplex

Popis

Geastrum triplex je největší z hvězdovek. Mladé plodnice vypadá jako hnědá cibulka částečně zahrabaná v zemi. Při dozrávání se vnější obal rozpukne na 4–8 masitých ramen, která se rozevřou do tvaru hvězdy a nadzvednou kulovitý šedohnědý výtrusný váček. Celá plodnice má obvykle až asi 11 cm v průměru, zřídka více. Kolem váčku je obvykle vidět výrazný límec neboli „talířek“, podle něhož má druh své jméno; někdy se však netvoří.

Roste v humózních, stinných listnatých lesích, parcích a křovinách, často pod buky a duby, jednotlivě nebo ve skupinách. V Polsku je vzácná a známá jen z asi tuctu lokalit. Staré, vyschlé plodnice jsou trvanlivé a lze je najít i v zimě.

Od ostatních hvězdovek se liší velkou velikostí a límcem pod výtrusným váčkem. Menší exempláře bez límce lze zaměnit s hvězdovkou třásnitou (Geastrum fimbriatum) nebo hvězdovkou načervenalou (Geastrum rufescens). Je nejedlá a vzhledem ke své vzácnosti je nejlepší ji nechat tam, kde roste.

Poznávací znaky

Klobouk

Gasteroidní druh, bez klobouku. Mladá plodnice je cibulovitě tvarované „vejce“ o průměru 1–5 cm, částečně nebo zcela zahrabané v zemi, světle hnědé, s věkem tmavnoucí, někdy s narůžovělým nádechem. Exoperidium se rozpukne na 4–8 masitých ramen dlouhých 2–4 cm a tlustých až 4 mm, která se rozevřou do tvaru hvězdy, zahnou se dolů a nadzvednou výtrusný váček. Rozevřená plodnice obvykle dosahuje asi 11 cm v průměru, podle některých popisů až 18 cm; je to největší hvězdovka. Vnitřní (horní) strana ramen je hladká, světle nebo tmavě hnědá, někdy s načervenalým nádechem, obvykle v různé míře popraskaná do políček. Spodní strana ramen je drsná a nepokrývá se hrabankou ani zeminou. Ramena nejsou hygroskopická.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů a rourek. Uvnitř endoperidia je gleba: v mládí bílá a pevná, později hnědá a prašná. Endoperidium je kulovité až mírně zploštělé, pergamenovité, o průměru 1–4 cm, přisedlé, bez apofýzy, šedohnědé až okrově hnědé. Otevírá se pórem na vrcholu; peristom je vláknitý, nízký, mírně vyvýšený, s roztřepeným nebo potrhaným okrajem, obklopený světlejší zónou. Kolumela (pseudokolumela) sahá zhruba do poloviny výšky endoperidia.

Třeň

Bez třeně; endoperidium je přisedlé. Charakteristické je oddělení masité, okrově šedé vrstvy (asi 3 mm silné) přímo u báze ramen; její okraje tvoří límec neboli miskovitou bázi, v níž endoperidium spočívá. Límec může být zredukován na terčík nebo se vůbec netvořit, zejména v mírném podnebí.

Dužnina

Masitá vrstva exoperidia je okrově šedá, poměrně tlustá, za sucha tvrdá a vláknitá. Plodnice nemá výraznou vůni ani chuť (údaje o vůni nejsou k dispozici); dužinu není vhodné ochutnávat.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach (hmota výtrusů) hnědý, prašný. Výtrusy kulovité, o průměru asi 3,5–5,8 µm (popisy uvádějí různé rozsahy), pokryté četnými krátkými, úzkými bradavkami dlouhými až asi 1 µm. V KOH blednou do světle skořicově hnědé, v jodu tmavohnědé.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Saprotrof rozkládající humus a odumřelou organickou hmotu. Roste na humózní půdě, v opadu listnatých lesů, kolem dobře shnilých pařezů, v křovinách a parcích, většinou na stinných místech; často pod buky a duby. Pozorována také na zalesněných pobřežních dunách a na půdě obohacené vápníkem. Roste jednotlivě nebo častěji ve skupinách.

Rozšíření. Kosmopolitní, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Rozšířená v Evropě, od středomořské oblasti a Kanárských ostrovů po Švédsko a Finsko. V Polsku vzácná, známá z asi tuctu lokalit; v Červeném seznamu rostlin a hub Polska má kategorii E (ohrožená). V několika evropských zemích je uváděna jako ohrožená. V Polsku byla pod přísnou druhovou ochranou; od 9. října 2014 již není na seznamu chráněných druhů.

Tvorba plodnic. Přesné údaje o době výskytu nejsou k dispozici. Plodnice jsou trvanlivé a staré mohou přežít zimu do následujícího jara nebo léta; rozevřené plodnice se obvykle nacházejí od léta do podzimu.

S čím se dá zaměnit?

• hvězdovka třásnitá (Geastrum fimbriatum) — Menší; lze ji zaměnit s malými exempláři druhu G. triplex, zejména pokud se netvoří límec. G. triplex je větší a má límec pod endoperidiem.
• hvězdovka načervenalá (Geastrum rufescens) — Menší; lze ji zaměnit s malými exempláři druhu G. triplex. G. triplex je větší a má límec pod endoperidiem.
• hvězdovka vakovitá (Geastrum saccatum) — Také menší; ramena se vždy nerozpukají kolem endoperidia, takže chybění talířku ztěžuje určení. G. triplex je větší, nepokrývá se hrabankou a má vláknitý peristom obklopený světlejší zónou. V Polsku chráněná (přísná ochrana), není zahrnuta v Atlasu – nesbírat.
• Myriostoma coliforme (solnička hvězdicovitá) — Pozor: podobný chráněný druh (v Polsku přísná ochrana), popsaný v Atlasu. Výtrusný váček na několika nožkách, s mnoha otvory; bez límce.
• Chráněné hvězdovky (Geastrum) — Pozor: chráněné druhy nezahrnuté v Atlasu: G. lageniforme, G. berkeleyi, G. elegans, G. schmidelii, G. floriforme, G. campestre, G. hungaricum, G. saccatum a G. fornicatum (v Polsku přísná ochrana); G. corollinum a G. quadrifidum (částečná ochrana). Jsou obvykle menší a postrádají masitý límec pod výtrusným váčkem; spolehlivé určení vyžaduje detaily (ústí váčku, nožka váčku, ramena). Hvězdovky nesbírejte.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V češtině se druh jmenuje hvězdovka trojitá. Rodové jméno vychází ze slova „hvězda“, protože se obal plodnice rozevře do tvaru hvězdy.
• Hvězdovky se v Česku řadí k pýchavkovitým houbám, které nemají klasický klobouk. Zralé výtrusné kuličce se lidově říká „pýchavka na hvězdě“, protože při dopadu kapek deště nebo při dotyku z ní vyvane oblak výtrusů.