Phaeotremella foliacea

Popis

Třesavka listovitá (Phaeotremella foliacea) je rosolovitá houba s hnědým, mozkovitě zvrásněným plodnicí, která se stářím tvoří laloky připomínající chaluhy nebo listy. Plodnice měří obvykle 3–15 cm, je skořicově hnědá až tmavě hnědá, po dešti pružná a kluzká. Za sucha se smršťuje, tvrdne a černá a po navlhčení opět měkne.

Roste na odumřelých větvích a dřevu jehličnanů, kde parazituje na podhoubí pecníčku krvavějícího. Plodnice lze nalézt po celý rok, nejčastěji na podzim a za mírných zim. V Polsku je vzácná.

Od boltcovitek se pozná chybějícím tvarem ucha a od podobných rosolovitých hub růstem na jehličnanech; druhy z listnatých stromů (např. Phaeotremella frondosa) bývají obvykle světlejší a větší. Je bez chuti a nehodí se ke konzumaci.

Poznávací znaky

Klobouk

Typický klobouk chybí; plodnice je tremeloidní (rosolovitá), 3–15 cm v průměru (popisy uvádějí různé rozmezí; některé až do 5 cm), výjimečně velmi velká. U mladých exemplářů je zvrásněná jako mozek, později laločnatá, s nepravidelnými, srostlými laloky a záhyby se zaoblenými okraji, připomínající chaluhy. Barva se pohybuje od skořicově hnědé s narůžovělým odstínem přes hnědou až po tmavě hnědou.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů, rourek a trnů. Hymenium pokrývá celý povrch plodnice a výtrusorodé bazidie se tvoří na celém jejím povrchu.

Třeň

Bez třeně; plodnice je přisedlá přímo k podkladu.

Dužnina

Za vlhka rosolovitá a pružná; za sucha tvrdá, chrupavčitá a téměř černá, po navlhčení nabývá opět svůj tvar. Chuť velmi mírná, vůně nevýrazná; dužnina se skládá převážně z vody. Dužninu k určování neochutnávejte.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach bílý. Výtrusy okrouhlé až široce elipsoidní nebo elipsoidní, hladké, 5,5–12 × 4,5–9 µm (popisy uvádějí různá rozmezí). Klíčí hyfou nebo kvasinkovitými buňkami.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Parazit podhoubí pecníčku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) rostoucího v odumřelém dřevě jehličnanů; napadá hyfy ve dřevě, nikoli plodnice hostitele. Plodnice se objevují na odumřelých, dosud přichycených nebo čerstvě spadlých větvích jehličnanů.

Rozšíření. Rozšířená v mírném pásmu severní polokoule: Evropa, severní Asie, Severní Amerika; některé popisy uvádějí také Jižní Ameriku, Afriku a Nový Zéland. Po oddělení několika podobných druhů je třeba údaje o rozšíření aktualizovat. V Polsku vzácná; v Červeném seznamu hub v kategorii neurčeného stupně ohrožení (I). V Polsku není zákonem chráněna.

Tvorba plodnic. Plodnice se mohou objevovat po celý rok, nejčastěji na podzim a za mírných zim, pokud není příliš sucho.

S čím se dá zaměnit?

• Phaeotremella frondosa — Parazituje na pecníčcích (Stereum) rostoucích na listnatých stromech; plodnice obvykle větší a světlejší.
• Phaeotremella fimbriata — Evropský druh parazitující na Stereum rugosum na listnatých stromech; plodnice menší, tmavě hnědé až černé.
• Auricularia auricula-judae (ucho Jidášovo) — Plodnice ve tvaru ucha, rostoucí nejčastěji na bezu a jiných listnatých stromech.
• Auricularia mesenterica (boltcovitka zonální) — Roste na dřevě listnáčů; svrchní strana plodnice je zonálně zbarvená několika barvami, spodní strana žilnatá.
• Exidia saccharina (rosolovka cukrová) — Rosolovitá plodnice rostoucí pouze na jehličnanech, bez výrazně laločnaté, listovité struktury.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V češtině se houba jmenuje rosolovka listovitá. Rod Tremella dostal české jméno podle rosolu, tedy rosolovité, třesavé konzistence plodnic, a druhové jméno „listovitá“ odkazuje na laloky stárnoucí plodnice, které připomínají listy nebo mořskou řasu.
• V českých jehličnatých lesích ji najdete na odumřelém dřevě a větvích jehličnanů, kde parazituje na podkladu kornatce krvavějícího. Hledejte ji proto tam, kde na starém dřevě roste tento kornatec, a může se objevit i v mírných zimách, kdy většina jiných hub nerostě.