Phallus hadriani

Popis

Hadovka dunová (Phallus hadriani) začíná jako kulovité nebo vejčité „vejce“ o velikosti 4–6 cm, narůžovělé až fialové, částečně zanořené v písku. Z vejce rychle vyrůstá bílá, houbovitá třeň, uvnitř dutý, obvykle 6–10 cm vysoký (až 20 cm), zakončený náprstkovitou, žebernatou hlavičkou pokrytou olivovým, slizkým hlenem. U báze zůstává pohárkovitá pochva, nejčastěji narůžovělá nebo s fialovým nádechem.

Roste v létě a na podzim na suchých, písčitých pobřežních dunách Baltu, ojediněle také ve vnitrozemí. V Polsku je velmi vzácná. Plodnice je krátkověká, obvykle trvá jeden až dva dny, a hlen přitahuje hmyz, který šíří spory. Zápach může být slabší než u hadovky smrdutého, a popisy sahají od mírně příjemného po odporný.

Nejsnáze se zaměňuje s hadovkou smrdutou. Hadovka dunová má růžovou nebo fialovou pochvu, menší terčík na vrcholu hlavičky a slabší zápach a roste na dunách. Je to nejedlá houba.

Poznávací znaky

Klobouk

Pravý klobouk je náprstkovitý; povrch je síťovitě žebernatý a jamkatý, pokrytý olivově zelenou, slizkou výtrusnou hmotou (gleba). Brzy po rozepnutí plodnice se gleba zkapalní a vydává zápach, který přitahuje hmyz. Na vrcholu je malý terčík (menší než u Phallus impudicus).

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů či rourek: výtrusorodá vrstva (gleba) pokrývá síťovitou, žebernatou hlavičku a má podobu olivového hlenu.

Třeň

Výška až 20 cm, obvykle 6–10 cm (mladé plodnice dosahují 10–20 cm), tloušťka 3–4 cm. Barva bílá nebo krémová; třeň je uvnitř dutý, houbovitý, s mnoha komůrkami, a velmi křehký. U báze je pohárkovitá pochva, obvykle narůžovělá nebo s fialovým nádechem, která může s věkem zhnědnout. Mladé plodnice mají podobu vejce o rozměrech 4–6 × 3–4 cm, narůžovělě lilákového až fialového, zanořeného v půdě a připojeného rhizomorfami; vejce je obaleno pevným obalem se rosolovitou vrstvou, která se během růstu rozpadá. Plodnice obvykle žije jeden až dva dny.

Dužnina

Dužnina třeně je bělavá, houbovitá, komůrkatá a velmi křehká. Zápach je slabší než u hadovky smrduté; popisuje se různě, od slabého, příjemného a připomínajícího fialky až po odporný a hnilobný. Dužninu není třeba ochutnávat.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusy válcovité, hladké, hyalinní (bezbarvé), 3–4 × 1–2 µm. Výtrusy se nacházejí v olivové glebě, kterou šíří hlavně hmyz.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Saprotrof, rozkládající odumřelou organickou hmotu. V Severní Americe často spojený s pařezy nebo kořeny rozkládajících se pařezů; ve Velké Británii většinou na pobřežních dunách; v Polsku se vyhýbá vlhkým, humózním lesním půdám a roste na suchých píscích, v doprovodu xerofilních trav a trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Přitahuje mouchy, včely a brouky, kteří glebu požírají a šíří spory; spory mohou přežít průchod trávicím traktem hmyzu.

Rozšíření. Velmi vzácná v Polsku, na písčitých, suchých pobřežních dunách Baltu, ojediněle ve vnitrozemí. Rozšířená v Eurasii a Severní Americe (včetně Dánska, Irska, Lotyšska, Nizozemska, Norska, Slovenska, Švédska, Ukrajiny, Walesu, Turecka, Japonska a Číny); v Austrálii pravděpodobně zavlečený druh, přivezený s dřevní štěpkou. V Červeném seznamu rostlin a hub Polska je v kategorii V (zranitelný). Do 9. října 2014 byla v Polsku pod přísnou ochranou; v současnosti není právně chráněna (Dz.U. 2014 položka 1408). Je chráněna lotyšskou Červenou knihou.

Tvorba plodnic. Léto a podzim.

S čím se dá zaměnit?

• Phallus impudicus (hadovka smrdutá) — Pochva bílá (u hadovky dunové růžová nebo fialová), větší terčík na vrcholu hlavičky, silnější, výrazně odporný zápach; roste v jiných stanovištích, ne na dunách.
• Phallus ravenelii — Hlavička hladká, ne síťovitá.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V Česku nemá hadovka Hadriánova své typické pobřežní duny, a proto roste jen vzácně na vnitrozemských písčitých místech, například na pískovcích a písčinách v nížinách.
• České jméno rodu, hadovka, se používá i pro hojnější hadovku smrdutou (Phallus impudicus). Ta je pojmenovaná podle silného zápachu, kterým láká hmyz.
• Hadovku Hadriánovu lze v Česku splést s běžnou hadovkou smrdutou. Nejspolehlivěji se od ní pozná podle růžově až fialově zbarvené pochvy (vejce) při bázi třeně a podle písčitého stanoviště.