Phallus impudicus

Popis

Hadovka smrdutá je houba neobvyklé stavby. Mladá plodnice vypadá jako bílo-krémové vejce velké jako slepičí vejce, částečně skryté v zemi. Vejce rychle praská a vyrůstá z něj bílý, houbovitý sloupek, uvnitř dutý a 10–30 cm vysoký, zakončený kuželovitým kloboukem pokrytým olivově zelenou, slizkou hmotou.

Roste od léta do pozdního podzimu v lesích, parcích, křovinách a zahradách, často na opadu bohatém na dřevo. V Polsku je běžná. Nejlépe se pozná podle zápachu: zralá plodnice vydává silný zápach připomínající mršinu, který přitahuje mouchy, jež roznášejí výtrusy.

Hadovku lze jen těžko zaměnit s jinými houbami, ale mladá vejce lze zaměnit (např. za vejce muchomůrek nebo za pýchavky), proto se nesmějí sbírat k jídlu, aniž by byla rozříznuta a s jistotou určena.

Poznávací znaky

Klobouk

Správně klobouk lůžka: kuželovitý nebo náprstkovitý, několik až několik desítek cm dlouhý (v popisech se uvádí také výška 2–4 cm), pokrytý slizkou, olivově zelenou až zelenohnědou výtrusonosnou hmotou (gleba). Poté, co hmyz tuto hmotu sní, odhalí nažloutlý, jamkovitě síťnatý povrch, poněkud podobný povrchu smrže.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Žádné lupeny ani rourky: výtrusy se tvoří v glebě pokrývající klobouk lůžka.

Třeň

Lůžko (třeň) 10–30 cm vysoké a asi 4–5 cm v průměru, válcovité, směrem k vrcholu se zužující, pórovité (houbovité), křehké, uprostřed duté, bílé; na bázi vakovitá pochva. Bez prstenu. Mladá plodnice je vejce (tzv. čertovo vejce): kulovité nebo vejčité, 4–6 × 3–5 cm, bílé, krémové nebo růžovavé, s dvouvrstvým obalem s rosolovitou vrstvou mezi nimi, připevněné k substrátu provazci podhoubí.

Dužnina

Ve vejci zvenčí: tlustý bílý obal (okrová), pod ním olivová rosolovitá gleba, zelená vrstva budoucího klobouku a uvnitř bílé, houbovité lůžko. Zápach mladých vajec je slabý, ředkvičkový; zralá plodnice vydává silný, nasládlý, po mršině zapáchající zápach, znatelný na dálku. Neochutnávejte ji.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusy bledě žluté, podlouhle eliptické, hladké. Velikost: 3–5 × 1,5–2,5 µm (popisy uvádějí různá rozmezí). Výtrusy jsou ve slizké glebě, nikoliv v klasickém výtrusném prachu.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Vázána na tlející dřevo (saprotrof), možné jsou i mykorhizní vztahy s některými stromy. Zápach přitahuje mouchy (m.j. Calliphora vicina, Lucilia caesar, Lucilia ampullacea, Dryomyza anilis), které žerou glebu a roznášejí výtrusy ve svém trusu; plodnice navštěvují také brouci, ale k šíření přispívají méně. Popsána je možná spojitost s jezevčími nory. Plodnice se mohou objevovat v lesích, parcích, křovinách a zamulčovaných zahradách.

Rozšíření. Mírné pásmo severní polokoule, také Jižní Amerika a Asie; v Polsku běžná, kromě vyšších horských poloh. V letech 1983–2004 byla v Polsku chráněným druhem, nyní již není zákonem chráněna.

Tvorba plodnic. Od léta do pozdního podzimu.

S čím se dá zaměnit?

• Phallus hadriani (hadovka Hadriánova) — Obal vajec mírně fialový nebo růžovavý, zápach slabší.
• Morchella esculenta (smrž obecný) — Zralá hadovka s vykousanou glebou je s ním někdy zaměňována, ale má bílé, houbovité lůžko a silný zápach mršiny, kdežto smrž žádnou slizkou hmotu nemá.
• Pýchavky (vejce mladých plodnic) — Obal vajec hadovky se skládá ze dvou vrstev s rosolovitou hmotou mezi nimi a na příčném řezu jsou vidět základy plodnice.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V českém lidovém prostředí si hadovka smrdutá kvůli svému neobvyklému tvaru a silnému zápachu vysloužila jadrná lidová jména jako „čertovo vejce“, „psí pyj“ nebo „hromové vejce“.
• V České republice se jedná o zcela běžný a nechráněný druh, se kterým se lze setkat v listnatých i jehličnatých lesích a parcích od nížin až do podhůří.
• V počátečním stadiu takzvaného vajíčka bývá v českých lesích někdy zaměňována za pýchavky, od nichž ji však spolehlivě odlišuje vnitřní rosolovitá vrstva patrná po podélném rozříznutí.