Stropharia rugosoannulata

Popis

Límcovka vrásčitolupenná je velká houba s kloboukem širokým 6–15 cm, zpočátku vínově hnědým, časem ochrovým až krémovým. Má husté lupeny, které s dospíváním tmavnou ze šedé na fialově černou, a bílý, tlustý, vrásčitý prsten na pevném, bílém třeni.

Roste od května do září na dřevěné štěpce, slámě, zahradním odpadu a humózní půdě, hlavně v parcích, zahradách a na polích, méně často v lesích. V Polsku se pěstuje od roku 1970 a zplaňuje.

Rozlišujte ji od límcovky Hornemannovy, která má na třeni šupiny a prsten, který se nerozděluje; tento druh je pravděpodobně jedovatý. Pokud si nejste jisti druhem, houbu nesbírejte a nejezte.

Poznávací znaky

Klobouk

Průměr 6–15 cm, dokonce 20 cm (podle některých popisů až 30 cm); v mládí kuželovitě vyklenutý, poté vyklenutý, nakonec rozložený. Okraj ostrý, dlouho podvinutý. Povrch hladký, holý, matný, zpočátku tmavě vínově hnědý, poté světlejší do ochrově hnědé, nakonec krémový; někdy od počátku krémově žlutý s vínově červenými vlákny. Suchý a kluzký, za vlhka jen mírně lepkavý.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Lupeny husté, připojené, zpočátku bledě šedé, poté šedofialové až fialově černé, s bledším ostřím.

Třeň

Výška 7–20 cm (pisy uvádějí různá rozmezí), tloušťka 1,5–3 cm, válcovitý, někdy se ztluštělou bází, bílý, s věkem žloutnoucí. Prsten bílý, tlustý, vrásčitý; jeho zbytky mohou zůstat na okraji klobouku a na třeni. Povrch s dlouhými vlákny, bez šupin. Provazce podhoubí na bází.

Dužnina

Bílá, pevná. Chuť připomíná syrové brambory. Neochutnávejte neznámé houby.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach fialově černý (také popisovaný jako tmavě nachově hnědý až černý). Výtrusy 10–14 × 6,5–8 µm.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Saprotrof. Roste na půdě, tlející slámě, dřevěné štěpce a zahradním odpadu; snadno kultivovatelný na substrátu podobném přirozenému. V zahradě se osvědčuje jako společník kukuřice.

Rozšíření. Severní Amerika, Evropa, Asie a Nový Zéland; zavlečený mimo jiné do Austrálie. V Polsku synantropní druh, rozšiřující svůj areál; nalézaný v parcích, zahrádkářských osadách, botanických zahradách, na polích, méně často v lesích. Do kultivace zaveden v Polsku v roce 1970. Online atlas hub ho klasifikuje jako chráněný a ohrožený, ale v Polsku není právně chráněn.

Tvorba plodnic. Od května do září (podle některých popisů v létě a na podzim).

S čím se dá zaměnit?

• Stropharia hornemannii (límcovka Hornemannova) — Třeň má šupiny, prsten (pokud se zachoval) se nerozděluje a celá plodnice je bledší. Pravděpodobně jedovatá.
• Agaricus spp. (žampiony) — Lupeny žampionů jsou obvykle růžovější, u límcovky vrásčitolupenné jsou šedé, potom fialově černé; výtrusný prach límcovky vrásčitolupenné je tmavě nachově hnědý až černý.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V České republice je límcovka vrásčitoprstenná nepůvodním druhem, který do volné přírody unikl ze soukromých výsadeb a dnes se v tuzemsku hojně šíří v městských výsadbách na mulčovací kůře.
• Na území České republiky nepožívá žádnou zákonnou ochranu a nefiguruje v národním Červeném seznamu ohrožených hub, jelikož se na antropogenních stanovištích chová jako expanzivní neofyt.
• V českých horských oblastech může být vzácně zaměněna za příbuznou límcovku roztrhanou, od níž se spolehlivě pozná podle hladšího třeně a nápadného prstenu s paprsčitými rýhami.