Tremella mesenterica

Popis

Třesavka mozkovitá (Tremella mesenterica), v angličtině „Witches' Butter“, vytváří rosolovitá, mozkovitě zvrásněná plodnice o průměru 1–5 cm, zlatožlutá nebo oranžová, za mokra lesklá a slizká. Prorůstá puklinami v kůře odumřelých větví, obvykle listnatých stromů, například buku, dubu, jasanu nebo lísky. Za sucha se scvrkne na tenký, tmavý povlak a po dešti znovu nabobtná.

V Polsku je běžná. Plodnice se objevují ve vlhkých dnech po celý rok, nejčastěji na konci podzimu, v zimě a na jaře. Roste jako parazit na myceliu jiných hub rodu Peniophora, takže je vlastně „houbou na houbě“.

Lze ji zaměnit s druhem Tremella aurantia, který roste pouze v blízkosti pevníku chlupatého (Stereum hirsutum), je matný a má silnější laloky, a s druhem Dacrymyces chrysospermus, který roste na dřevě jehličnanů. Druh není jedovatý, ale katalog ho považuje za nejedlý.

Poznávací znaky

Klobouk

Není to klobouk v pravém slova smyslu: plodnice je rosolovitá, nepravidelná, kulovitá, laločnatá nebo mozkovitě zvrásněná, o průměru 1–5 cm (až 7,5 cm) a výšce 2,5–5 cm. Povrch je obvykle hladký a lesklý, za mokra slizký a mastný; laloky jsou průsvitné, sytě žluté nebo žlutooranžové, zlatavé nebo krémově citronové, stárnutím blednou a částečně se rozpouštějí, vzácně jsou bez pigmentu (bílé). Mladé plodnice jsou pokryté slizem z nepohlavních konidií, který je ve hmotě zlatožlutý. Mokrá plodnice je rosolovitá, ale pružná; za sucha ztvrdne a scvrkne se na tenký, tmavý načervenalý nebo oranžový povlak, který po dešti znovu ožije.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů, rourek nebo ostnů; hymenium (výtrusorodá vrstva) pokrývá povrch laloků plodnice.

Třeň

Bez třeně; plodnice prorůstá puklinami v kůře substrátu a vyrůstá z primordia pod kůrou.

Dužnina

Rosolovitá, za mokra pružná, za sucha tvrdá. Bez výrazné chuti nebo vůně. Dužninu neochutnávejte za účelem určení houby.

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach bílý nebo světle žlutý, neamyloidní. Výtrusy okrouhle elipsoidní až podlouhlé, hladké, bez klíčního póru, přibližně 10–16 × 6–12 µm (popisy uvádějí různé rozmezí). Klíčí vláknem nebo pučením na kvasinkovité konidie.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Parazitická houba na myceliu dřevních hub rodu Peniophora; někdy rostou plodnice hostitele a parazita společně. Vyskytuje se na odumřelých, ale ještě přichycených nebo čerstvě spadlých větvích stromů, hlavně listnatých (buk, dub, jasan, líska; v Kanadě nejčastěji na olši červené), méně často jehličnatých. Za deštivého počasí vyrůstá z puklin v kůře; preferuje stanoviště od vlhkých po mokrá.

Rozšíření. Kosmopolitní: Evropa, Asie, Afrika, Severní, Střední a Jižní Amerika, Austrálie; chybí v Antarktidě. Rozšířená v mírném a tropickém pásu, v listnatých a smíšených lesích. V Polsku běžná. V Polsku není zákonem chráněna.

Tvorba plodnic. Plodnice se objevují během období vlhkého počasí po celý rok, nejčastěji na konci podzimu, v zimě a na jaře.

S čím se dá zaměnit?

• Tremella aurantia (= Naematelia aurantia) — Roste pouze v blízkosti pevníku chlupatého (Stereum hirsutum), na které parazituje; povrch je obvykle matný, nemastný a laloky jsou silnější. Za sucha si zachovává tvar a nescvrkává se na povlak. Má menší bazidie a výtrusy (přibližně 8,5–10 × 7–8,5 µm) a nemá vezikuly; je méně často průsvitná.
• Dacrymyces chrysospermus — Roste na dřevě jehličnanů, je menší a má světlé místo přichycení k substrátu. Pod mikroskopem má vidlicovité (tvaru Y), dvouvýtrusé bazidie, nikoli bazidie dělené podélnými přepážkami.
• Tremella brasiliensis a Tremella mesenterella — Podobné druhy z Neotropů a Japonska (první) a ze Severní Ameriky (druhý); v Polsku nemají praktický význam.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• České lidové jméno třesavka mozkovitá vychází z rosolovitého, záhyby zvrásněného plodnice, která připomíná mozek; lidový název „čarodějnické máslo“ (podobný anglickému) odkazuje na máslově žlutou barvu a na představu, že hmota „vyrostla“ jako kouzlem.
• V Česku jde o běžný druh, který se nachází na odumřelých větvích listnatých stromů, např. buku, dubu nebo líšky, v lesích i parcích po celé republice. Plodnice se tvoří hlavně za vlhkého počasí, často i v chladných měsících, kdy jiné houby nerostou.
• V Česku není třesavka mozkovitá zákonem chráněna ani se nepovažuje za ohroženou, takže patří mezi druhy, které se běžně vyskytují bez zvláštní ochrany.