Morchella esculenta

Popis

Smrž obecný (smardz jadalny v polštině) má oválnou nebo kuželovitou hlavičku, připomínající houbu na nádobí nebo plástev medu, zbarvenou od krémové a okrové po žlutohnědou. Hlavička je obvykle 3–10 cm vysoká a uvnitř dutá. Třeň je bledý, krémový nebo bělostný, zrnitý a rovněž dutý. Při podélném řezu tvoří celá houba jeden dutý kanál.

Roste na jaře, obvykle v dubnu a květnu, v listnatých a smíšených lesích, na loukách, v sadech a zahradách, často pod jasany, na zásaditých půdách. V Polsku je vzácný a od roku 2014 podléhá částečné ochraně: sběr pro osobní potřebu je povolen pouze v zahradách, zahradnických kulturách, lesních školkách a zelených plochách.

Nejnebezpečnějším omylem je ucháč obecný (jedovatý), jehož hlavička je zprohýbaná jako mozek a nikoliv s jamkami, a který není uvnitř dutý jako smrž. Pokud si nejste jisti druhem, houbu nesbírejte a nejezte.

Poznávací znaky

Klobouk

Hlavička (část plodnice s vřecky) 3–10 cm vysoká a 2–7 cm v průměru, oválná nebo kuželovitá, uvnitř dutá, přirostlá dolním okrajem ke třeni (tvoří spojitou dutinu). Barva béžová, okrová, žlutohnědá (někdy šedá nebo téměř černá). Povrch s nepravidelnými, zaoblenými jamkami (alveoly) bez určitého směru; žebra jsou obvykle bledší než jamky.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Hymenium vystýlá jamky hlavičky; žebra jsou sterilní. Žádné lupeny ani rourky (Ascomycota).

Třeň

Délka 2–6 cm (některé popisy uvádějí 2–9 cm), tloušťka 2–4 cm (některé popisy uvádějí 2–5 cm), krémová, nažloutlá nebo bílá, dutá, s drsným až jemně zrnitým povrchem, přímá nebo s rozšířenou, vrásčitou bází; u starých plodnic s hnědavými skvrnami na bázi. Bez prstenu a pochvy.

Dužnina

Bělostná, křehká, vosková. Chuť mírná, vůně kořenitá. Syrová je toxická (viz lékařská sekce).

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach od bílé a krémové po žlutookrovou (popisy se liší); obtížně získatelný kvůli tvaru plodnice. Výtrusy elipsoidní, hladké, tenkostěnné, hyalinní, často s kapénkami: 16–23 × 8,8–14 µm (popisy uvádějí různá rozmezí).

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Pozemní houba. Roste v listnatých a smíšených lesích, také na loukách, v lužních lesích, sadech, zahradách, na skládkách zarostlých zelení a pohnojených půdách; často pod jashes; někdy na spáleništích. Podle některých autorů tvoří mykorhizu (smrk, douglaska, modřín, borovice kleč, jasan), ale jedná se pravděpodobně o slabé, fakultativní biotrofní asociace. Preferuje vápnitý substrát, vyskytuje se i na kyselém.

Rozšíření. Všechny kontinentu kromě Antarktidy, většina lokalit v Evropě. Vzácný v Polsku, na celém území; do roku 2020 asi 260 lokalit, vyžadujících ověření určení kvůli změnám v taxonomii smržů. Červený seznam 2006: R (vzácný). V letech 1983–2014 pod přísnou ochranou, od roku 2014 pod částečnou ochranou (Dz.U. 2014 položka 1408).

Tvorba plodnic. V Evropě v dubnu a květnu; v Severní Americe od února do července, v závislosti na regionu.

S čím se dá zaměnit?

• Gyromitra esculenta (ucháč obecný) a Gyromitra gigas (ucháč obrovský) — Hlavička není protáhlá, ale široká, zprohýbaná jako mozek a ne s jamkami. Ucháč obecný je jedovatý.
• Morchella crassipes (smrž tlustonohý) — Větší, s tlustým třeněm, v horní části zrnitým a bradavčitým; mladé plodnice lze obtížně odlišit.
• Phallus impudicus (hadovka smrdutá) a jiné hadovky — U báze třeně mají pochvu a jsou pokryty zapáchající, slizkou hmotou výtrusů.
• Morchella angusticeps a příbuzné druhy — Jejich hlavičky jsou tmavé po celou dobu vývoje; u smrže jedlého je hlavička bledá a žebra zůstávají bledší než jamky.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V České republice se smrž obecný vyskytuje především v teplejších oblastech, například v lužních lesích podél Labe či na jižní Moravě na vápnitých půdách.
• V českých zahradách a městských parcích se často nečekaně objevuje na záhonech vysypaných mulčovací kůrou, odkud však po několika sezonách sám vymizí.
• V české mykologické praxi je zaznamenávána záměna smrže obecného s ucháčem obecným, jehož klobouk má na rozdíl od plástvovité struktury smrže tvar připomínající mozkové závity.