Verpa conica

Popis

Kačenka náprstkovitá je jarní houba s hnědým, hladkým nebo lehce důlkovatým kloboukem zvoncovitého nebo náprstkovitého tvaru, vysokým 1–4 cm. Klobouk visí jako suknénka z úplného vrcholu bledého, křehkého, dutého třeně, který je dlouhý 5–10 cm. Dužnina je tenká a křehká, s mírnou chutí a příjemnou vůní.

Roste v dubnu a květnu, jednotlivě nebo ve skupinách, na okrajích lesů a křovin a na travnatých místech, často v říčních údolích, během sezóny smržů. V Polsku je vzácná a částečně chráněná.

Nejjednodušší způsob, jak ji rozeznat od pravých smržů, je klobouk: u smržů je připojen ke třeni na okraji a vnitřek je dutý od shora dolů, zatímco u kačenky náprstkovité visí pouze z vrcholu a dá se snadno oddělit od třeně. Může být také zaměněna za Verpa bohemica, která má větší plodnice a vrásčitější klobouk, a varieta s vrásčitým kloboukem může připomínat jedovaté ucháče. Pokud si nejste jisti druhem, houbu nesbírejte a nejezte.

Poznávací znaky

Klobouk

Zvoncovitý až široce kuželovitý, vysoký 1–4 cm, široký 1–4 cm. Povrch hladký nebo nepravidelně důlkovatý (varieta s vrásčitým kloboukem může připomínat rod Gyromitra). Barva oříškově hnědá až hnědá. Klobouk je připojen ke třeni pouze na vrcholu a okraj je volný a visí jako suknénka; klobouk lze od třeně snadno oddělit. Spodní strana světle hnědá až tmavě hnědá.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Žádné lupeny, póry ani ostny. Výtrusné ostří (hymenium) pokrývá vnější povrch klobouku. Klobouk je připojen ke třeni pouze v jeho horní části.

Třeň

Délka 2–12 cm (obvykle 5–10 cm), tloušťka 1–3 cm, stejnoměrný nebo mírně se rozšiřující směrem k bázi. Barva bělavá až bledě žlutá, povrch hladký nebo lehce plstnatý, s příčnými vráskami a hnědými zrníčky. Uvnitř dutý; u mladých plodnic může být vyplněn vlnatými hyfami.

Dužnina

Tenká, křehká, vosková. Vůně příjemná, chuť mírná. Dužninu neochutnávejte za účelem určování.

Výtrusný prach a výtrusy

Barva výtrusného prachu: bez udání dat. Výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé (hyalinní), 28–34 × 15–19 µm.

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Pozemní saprotrofní houba. Roste jednotlivě, rozptýleně nebo ve skupinách, na okrajích lesů a křovin, na travnatých místech, v listnatých i jehličnatých lesích, často v říčních údolích a podél břehů potoků.

Rozšíření. Rozšířená v Severní Americe, Evropě a Asii; vyskytuje se také na Novém Zélandu. V Polsku vzácná: do roku 2020 bylo v odborné literatuře nahlášeno asi 60 lokalit. Na Červeném seznamu rostlin a hub Polska má kategorii R (vzácná). V letech 1983–2014 byla v Polsku pod přísnou ochranou a od roku 2014 je pod částečnou ochranou (Dz.U. 2014 položka 1408). Není schválena k prodeji podle seznamu polského ministerstva zdravotnictví.

Tvorba plodnic. V Polsku od dubna do května; v Severní Americe od března do června. Plodnice se obvykle objevují během sezóny smržů.

S čím se dá zaměnit?

• Morchella esculenta (smrž obecný) — Klobouk smrže je připojen ke třeni na okraji a celá plodnice je uvnitř dutá. U kačenky náprstkovité visí klobouk pouze z vrcholu třeně a jeho okraj je volný.
• Morchella elata (smrž vysoký) — Klobouk má zřetelnou síť žilnatiny a důlků a je srostlý se třeněm u báze; u kačenky náprstkovité je klobouk hladký nebo jen nepravidelně důlkovatý a visí z vrcholu třeně.
• Verpa bohemica (kačenka česká) — Větší plodnice a povrch klobouku je zřetelně vrásčitý.
• Morchella semilibera (smrž polovolný) — Klobouk je připojen ke třeni přibližně v polovině své výšky; u kačenky náprstkovité pouze na samém vrcholu.
• Gyromitra (ucháče) — Varieta kačenky náprstkovité s vrásčitým kloboukem je může připomínat. Ucháče mají klobouk zprohýbaný jako mozek a jsou jedovaté, proto v případě pochybností nesbírejte.
• Phallus (hadovky) — Hadovky zapáchají po mršině nebo splašcích, zatímco kačenka náprstkovitá voní příjemně.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V České republice je kačenka prstnatá zařazena v Červeném seznamu hub jako téměř ohrožený druh a setkat se s ní lze vzácně především v teplých vápencových oblastech, například v Českém krasu.
• Čeští houbaři si ji mohou v terénu snadno splést s hojnější kačenkou českou, od které se na první pohled odlišuje hladkým či jen nepatrně zvrásněným kloboukem.