Gyromitra esculenta

Popis

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) má nepravidelnou, mozkovitě zvrásněnou hlavu o průměru 5–15 cm, od žlutohnědé po kaštanovou či téměř černou, posazenou na krátké, bělavé, rýhované noze. Uvnitř je dutý a křehký. Roste na jaře, od března do května, v borových lesích na písčitých půdách, často na pasekách a na místech s narušenou vrstvou opadu. V Polsku je dosti běžný.

Snadno se zaměňuje se smržem obecným, který má pravidelně prohloubenou (plástevnatou), světlou nebo šedou hlavu srostlou s nohou. Ucháč obecný má hlavu zvrásněnou jako mozek a obvykle tmavší.

Druhové jméno znamená „jedlý“, houba však obsahuje těkavý jed gyromitrin. Dříve se sbírala a prodávala ve velkém množství a po zjištění otrav byl její prodej ve většině evropských zemí zakázán. Ucháče obecné ke konzumaci nesbírejte.

Poznávací znaky

Klobouk

Plodnice svým tvarem připomíná stopkovýtrusou houbu: hlava a noha, uvnitř dutá. Hlava (tzv. klobouk) je 5–12 cm vysoká a 5–15 cm široká, nepravidelně kulovitá, silně zvrásněná jako mozek, uvnitř dutá a prostoupená dutinkami. Povrch žlutohnědý přes hnědý až kaštanově hnědý, s věkem černající (barvy mohou být i načervenalé, nafialovělé nebo zlatavé). Hymenium je na vnějším povrchu hlavy.

Hymenofor (spodní strana klobouku)

Bez lupenů a rour: vřeckovýtrusá houba (Ascomycota); hymenium (plodná vrstva) pokrývá vnější, zvrásněný povrch hlavy.

Třeň

Krátká, nepravidelná, špinavě bílá, v dolní části poněkud ztluštělá, s nepravidelnými prohlubněmi; výška 3–6 cm, tloušťka 1–5 cm. U mladých exemplářů plná, u starších dutá; časem získává fialovočervený odstín. Bez prstenu.

Dužnina

Chrupavčitá, křehká, bělavá; vůně nevýrazná nebo příjemná, ovocná; chuť mírná. Nikdy se nesmí ochutnávat ani vařit v uzavřené místnosti (těkavé jedy).

Výtrusný prach a výtrusy

Výtrusný prach bělavý. Výtrusy vřetenovité až elipsoidní, bezbarvé, hladké, s četnými drobnými kapénkami, 17–28 × 10–13 µm (popisy uvádějí různé rozmezí).

Stanoviště a rozšíření

Ekologie. Terestrická saprotrofní houba. Roste na písčitých půdách v borových lesích, někdy pod osikami, často na pasekách, na březích potoků, na zoraných plochách a na místech s narušenou vrstvou opadu.

Rozšíření. Evropa (v některých oblastech chybí) a Severní Amerika. V Polsku v celé zemi s výjimkou vyšších poloh hor, dosti běžný. Není zákonem chráněn. V některých zemích se sbíral nebo sbírá a prodává (Finsko, Bulharsko, Španělsko); v Německu a Švýcarsku byl jeho prodej zakázán.

Tvorba plodnic. Od března do května (některé popisy uvádějí duben–červenec).

S čím se dá zaměnit?

• Morchella esculenta (smrž obecný) a další smrže — Smrže jsou souměrnější, se strukturou plástve (jamky), hlavou srostlou s nohou a uvnitř dutou; ucháč obecný má nepravidelnou, mozkovitě zvrásněnou hlavu, obvykle tmavší a větší. Záměna se smržem je častou příčinou otrav.
• Gyromitra gigas (ucháč obrovský) — Vzácnější, větší plodnice, jiný tvar hlavy, obvykle světlejší; roste v listnatých a smrkových lesích. Mladé plodnice ještě nejsou velké a ucháč obecný může být světlý, proto se začátečníkům sbírání ucháčů nedoporučuje.
• Gyromitra fastigiata — Barva podobná ucháči obrovskému, ale štíhlejší, hlava ve tvaru ohnutého disku; roste na vápnitých půdách na rozkládajícím se listnatém dřevě, hlavně buku. Nejvzácnější ze tří, v Polsku částečně chráněný. Chráněný v Polsku (částečná ochrana), není zahrnut v Atlasu – nesbírejte.
• Gyromitra infula, G. ambigua — Podobné a jedovaté; podrobné rozdíly – žádné údaje. G. ambigua je v Polsku chráněna (částečná ochrana) a není zahrnuta v Atlasu – nesbírejte.

Nikdy nespoléhej na jediný znak. Máš-li pochybnosti – nesbírej; ukaž houbu kvalifikovanému mykologovi.

Zajímavosti

• V Česku se Gyromitra esculenta nejčastěji nazývá ucháč obecný, což odkazuje na její tvar podobný lidskému uchu; lidově se jí říká také hadovka nebo ucháč jedlý, a právě to druhé jméno je zavádějící, protože jde o jedovatý druh.
• V Česku roste nejčastěji na jaře v písčitých borových lesích, například v Polabí a na jižní Moravě, a bývá vázána na holiny a místa s narušenou opadankou.
• V Česku se často zaměňuje s ucháčem (kapustou) z rodu Morchella, který má pravidelně důlkatý, voštinovitý klobouk srostlý s třeněm, zatímco ucháč obecný má mozkovitě zvrásněný a tmavší klobouk.