Houbařský kalendář – co roste v kterém měsíci v Polsku

V Polsku rostou houby po celý rok, ale každé období má své výrazné druhy. Na jaře se objevují smrže a zrádné ucháče, v létě lišky a hřiby dubové, vrchol sezóny připadá na září a říjen, pozdě na podzim rostou václavky a čirůvky a v zimě, když přijde obleva, penízovka sametonohá a boltcovitka ucho Jidášovo. Jen pamatuj, že jde o orientační kalendář: zda v lese něco vyroste, rozhoduje počasí posledních týdnů, region a nadmořská výška.

Měsíc po měsíci – rychlý přehled

Měsíce se dělí do ročních období takto:

• zima: leden, únor, prosinec,
• jaro: březen, duben, květen,
• léto: červen, červenec, srpen,
• podzim: září, říjen, listopad.

Co roste na jaře? (březen, duben, květen)

Na jaře je důležité hlavně pozorovat a být opatrný, košíky plné nebývají.

Smrže: jen na fotky

Smrže, mezi nimi smrž obecný a smrž kuželovitý, se objevují obvykle od března do května v lužních lesích, parcích, sadech a na okrajích lesů. Jejich klobouky připomínají plástev medu. V Polsku jsou to chráněné druhy: nesbíráme je, necháváme je v lese. Totéž platí pro kačenku českou. V mnoha zemích jsou některé druhy hub chráněné zákonem, proto si ověř pravidla tam, kde sbíráš.

Ucháč obecný: největší jarní nebezpečí

Ucháč obecný roste brzy na jaře, nejčastěji v borových lesích na písčitých půdách. Má kaštanově hnědý klobouk zvrásněný jako mozek a bývá zaměňován se smrži. Je smrtelně jedovatý. Pro jarní houby se zvrásněným kloboukem platí jednoduché pravidlo: smrže jsou chráněné a ucháč může zabít.

Další jarní druhy

Od dubna můžeš na loukách, v křovinách a sadech potkat čirůvku májovku. Pozor: podobně vypadají jedovaté vláknice, které se objevují o něco později. Na konci jara roste na kmenech listnáčů choroš šupinatý a v listnatých lesích se může objevit v Polsku vzácná muchomůrka jarní: je bílá a smrtelně jedovatá.

Co roste v létě? (červen, červenec, srpen)

Léto přináší první opravdovou sezónu, zvlášť po teplých bouřkových deštích.

• Lišky od začátku léta rostou v jehličnatých a smíšených lesích. Místo typických lupenů mají charakteristické lišty. Dej si pozor na podobnou lištičku pomerančovou.
• Hřib dubový, nazývaný také letní hřib, roste pod duby a buky a často bývá jedním z prvních hřibů v roce.
• Kozáci a holubinky rostou pod břízami, habry a ve smíšených lesích.
• Bedla vysoká roste od konce léta na okrajích lesů, na mýtinách a loukách.
• Sírovec žlutooranžový tvoří zářivě žluté plodnice na kmenech listnáčů.

V létě začíná také sezóna muchomůrky zelené, nejnebezpečnější houby v Polsku. Objevuje se obvykle od července v listnatých a smíšených lesích. Každou houbu s bílými lupeny si prohlédni i s bází třeně.

Vrchol sezóny: září a říjen

To jsou měsíce, na které čeká každý houbař. Za vlhkého, mírně teplého počasí dokáže les doslova zasypat houbami.

V té době potkáš mimo jiné:

• hřiby smrkové (Boletus edulis) a hřiby borové,
• hřiby hnědé, v košících často nejpočetnější,
• klouzky pod borovicemi a modříny,
• ryzce pravé a další ryzce pod borovicemi a smrky,
• bedly na okrajích lesů,
• václavky, které se obvykle rozjíždějí v září.

Vrchol sezóny je ale také vrcholem otrav. V lesích je tehdy nejvíc houbařů i jedovatých hub, včetně muchomůrek. Hojnost hub svádí ke spěchu – a spěch je houbařův nejhorší rádce.

Pozdní podzim: listopad a začátek prosince

Když jsou noci studené a první mrazíky ojíní trávu, sezóna zdaleka nekončí.

• Václavky rostou v trsech na pařezech, kořenech a u paty stromů, často až do listopadu. Pamatuj na jejich jedovaté dvojníky: třepenitku svazčitou a smrtelně jedovatou čepičatku jehličnanovou.
• Čirůvky, mimo jiné čirůvka havelka a čirůvka zemní, rostou v borových lesích. Pozor na čirůvku zelánku, která je dnes považována za nebezpečnou houbu.
• Pavučinec svraskalý roste koncem léta a na podzim, často v borech s borůvkami.
• Stroček trubkovitý tvoří tmavé, nálevkovité plodnice v listnatých lesích.
• Hlívy rostou na kmenech listnáčů, i za chladného počasí.

Pozdě na podzim roste také jedovatá strmělka mlženka, která v hrabance někdy tvoří celé kruhy.

Rostou houby i v zimě? (prosinec, leden, únor)

Ano. Pro houbaře je to jedno z nejpříjemnějších překvapení.

• Penízovka sametonohá roste v trsech na mrtvém dřevě listnáčů. Její plodnice snesou mráz a za oblevy dokážou „ožít“. Má oranžovohnědý, lepkavý klobouk a sametový třeň, který směrem dolů tmavne.
• Boltcovitka ucho Jidášovo tvoří rosolovité plodnice připomínající ucho, nejčastěji na větvích bezu černého. Najdeš ji prakticky po celý rok, ale nejlépe je vidět v chladných, vlhkých měsících.
• Hlívy v mírných zimách rostou na kmenech a kládách.
• Choroše, například troudnatec kopytovitý nebo outkovka pestrá, jsou na stromech vidět po celý rok. Nejsou to houby do košíku, ale dobře se hodí k učení a fotografování.

Jak používat houbařský kalendář?

• Termíny ber jako orientační. Teplý podzim sezónu posouvá, suchý ji umí zkrátit a v horách vše probíhá v jiném rytmu.
• Sleduj počasí posledních týdnů, nejen kalendář. Po vydatných deštích přichází houbový „výsyp“ obvykle se zpožděním několika dnů až dvou týdnů.
• Používej atlas Gribo: popisy druhů upozorňují, na jaké dvojníky si dát pozor.
• Chráněné druhy nech v lese.

Zásada: určení z fotky nebo z aplikace nenahradí mykologa. O tom, zda se houba dá jíst, rozhoduje mykolog, který ji posoudí osobně. V Česku pomáhají houbové poradny, v Polsku hodnotí houby zdarma stanice hygienické služby (sanepid). Při podezření na otravu volej 155 nebo 112 a zbytky hub vezmi s sebou do nemocnice.